Píše se rok 3078. Illea patří mezi nejvyspělejší země, přesto že ani podmínky pro žití nejsou na zemi ideální. Svět je plný pustin - krajin poničených válkou, bez vody, bez jídla. Podmínky pro žití jsou zde téměř nemožné. A přesto se právě někde v těchto místech nachází hlavní tábořiště rebelů. Jejich rostoucí početná skupina si vytvořila tábořiště v nemožných místech a nikdo pořádně neví, kde se nachází. Jejich cíl je jediný - svrhnout monarchii a nastolit v zemi republiku, zrušit kasty a všem občanům umožnit stejná práva. V pustinách se kromě toxických podmínek neustále rozšiřuje virus K, který má vliv na psychiku nakaženého - má tendenci zabíjet a stává se z něj, lidově označený. ,,Živý zombie" . Na tuto nákazu lidstvo zatím nezná lék a proto je pro všechny životu nebezpečná. Přesto se najde pár lidí, rebelů, kterým se podařilo přelstít nepříznivé podmínky a přežívají v pustině.

Největší šanci na přežití máte ve městech. V Illey, jakožto jedné z nejvíc zachovalých zemí po všech sedmi světových válkách, se takových míst nachází pětatřicet a od sebe jsou oddělená několika kilometry pustin a vysokou zdí kolem každého města. To má bránit v šíření viru. Pokud nemáte dost peněz a povolení, do jiné provincie se nedostanete. Jedinou možností je totiž přeletět letadlem. V patnácti letech projde každé dítě tzv. ,,Zkouškou života" , která mu určí vhodnou provincii pro jeho žití. Jelikož každá provincie je zaměřená trochu jinak, dají se mezi lidmi hledat vhodní kandidáti pro tu a tu provincii. Zkouška člověku určí provincii vhodnou pro jeho žití. Většinou, když se dítě dostane do provincie, kde nejsou jeho rodiče, už je nejspíše neuvidí, ale většinou vyjde dítěti stejná provincie jakou mají jeho rodiče.

Kasty nám stále zůstávají. Pokud se narodíte do nízké společnosti, zůstanete v ní už pravděpodobně do konce života. Možností, jak se dostat výš, je opravdu málo. Selekce vám může pomoci se dostat do třetí kasty, manželství naopak do kasty manžela. Pro muže je to poté složité. Stále však existuje možnost se vykoupit a do vyšších míst se dostat za peníze. 

Co se Illejské historie týče, bylo v minulých letech zrušeno právo princezen na trůn a opět nastala vláda prvorozeného syna, s čímž se poté táhne i znovuobrození selekce, která se neobjevila po století. Vraťme se ale ještě dál do minulosti. Jak to vůbec bylo s poslední válkou a jak dopadla? Všechny světové války jsou příšerné, ale ta sedmá se řadí mezi nejhorší. Byla ukázkou lidské chamtivosti a krvežíznivosti. Každý bojoval s každým, neřešilo se, zda jste přítel nebo nepřítel. Lidé umírali po tisících, a ne a ne to přestat. Válčení se podařilo zastavit díky spojení svou mocných rodů - francouzského le Petit - a amerického rodu Schreave. Díky jejich schopnosti spolupracovat, zastavili sedmaosmdesát let trvající nepokoje a usedli na trůn ve svých zemích. Svět však už nikdy nebyl stejný. Evropa se možná celkem udržela, avšak Amerika se proměnila na Illeyské království a názvy původních států byla smazány ze světa.

A jak na tom je tedy země dnes? Z ekonomického hlediska celkem špatně. Illea zůstává otevřenou zemí. Má mírové vztahy po celém světě. V Illey vládne posledních několik let rod Schreave, trůn se dědí po generacích a díky svatbám mezi princeznami a princi z cizích zemí se udržuje mír. Sama královna Renatta je původem Italskou princeznou. 

Technologie Illey jsou čím dál lepší. Pokud to takto půjde dál, za pět let můžeme mít i teleport či stroj času. Země pokročila ve vývoji směrem k filmům. To, co jste viděli v televizi, ve filmech jako je Hunger Games, The Maze Runner nebo Divergent, zde můžete vidět v realitě. Pořád ale platí fakt, že chudé vrstvy se k takovým přístrojům jen tak nedostanou. Už pátá kasta může být ráda, že mají doma telefony či počítač. 

REBELOVÉ

Odbor bojující za svobodu, dávající veřejně na jeho svůj odpor k monarchii, pořádající demonstrace, bojovné akty; rozvěšující a roznášející letáky, nechávající po městech varovné symboly.

Rebelové nejsou v zemi nic nového, už se zde objevují nějaký ten pátek, proto jejich skupina dnes není ani tak malá. Vlastně dospěli na vysokou úroveň a založili si vlastní "stát" na hranicích Hudsonu s Bakstonem a Ottarem. Jelikož se celé zřízení nachází v pustinách, nikdo nikdy nezaznamenal, že se zde vyskytuje velké město čítající přes osmnáct milionů lidí.

Ale vy, vítejte v Cambeře. Tento "stát" se vyvíjí již pár let mimo ostatní civilizaci. Není proto divu, že se zde technika a pokrok trochu zasekl a rozvedl úplně jiným směrem. Hlavní, co ji ale odlišuje od zbytku Illey, jsou zákony a hlavně státní zřízení. Celá Cambera je řízena radou podobnou parlamentu, která má na starosti zákony, chod státu a vlastně všechny politické záležitosti. Takže to všechno funguje na bázi demokracie a republiky. Pokud se sem dostanete, nebo se zde narodíte, můžete žít úplně normální život, studovat na škole, živit se klidně jako herec či herečka, prostě co vás napadne. Anebo se přidáte k odboji a budete se snažit shodit celou monarchii, nastavit rovnost lidu a udělat z Illey svobodnou zemi.

Tím se dostáváme k dalšímu bodu. Kromě hlavního města existují i odboje a pobočky, k těm si povíme něco později. Jeden odboj se nachází v každé provincii a čítá kolem pět seti lidí. Právě tohle jsou skupiny, které pořádají výboje na města, brání prostý lid a podobně. My se ale zaměříme hlavně na náš odboj, nacházející se v pustinách provincie Angeles. Zde se momentálně nachází přesně 437 členů, ale každým dnem se to mění. Pustiny pořád sužuje virus K, a i když je proti němu více než polovina rebelů imunní, stále jsou tu tací, kteří na to umírají. Mezi všemi lidmi se zde nachází jak bojovníci, tak kuchaři, kováři a podobně. V královském paláci je nyní kolem dvaceti špehů. 

Pojďme se podívat blíže na to, jak náš rebelský odboj funguje: V čele celé skupiny stojí vůdce, který má hlavní slovo a zpovídá se radě Cambery. Jeho post je dědičný, ale v případě, kdy by se radě Cambery něco nezdálo, může jeho místo nahradit jiným. Z toho důvodu se do Cambery dostávají i všechny informace o chodu tábora a to přes rychlou spojku, která cestuje po týdnu, sem a tam.

V odboji sice funguje demokracie, ale i přesto je zde nějaká hierarchie:

1. vůdce

2. jeho pravá ruka

3. hlavní stratég

4. rada

5. právoplatní rebelové

6. povolaní rebelové

7. nováčci

Pojďme si tyto role trochu víc vysvětlit. Kdo je vůdce snad všichni ví. Pravá ruka vůdce je jeho nejbližší osoba - často to bývá jeho manželka nebo přítelkyně, někdy i příbuzní. Hlavní stratég je vždy jen jeden, má hlavní slovo při plánování akcí a pár pomocných stratégů, kteří mu pomáhají všechno vymyslet.

Dostáváme se k radě. Ta se dělí na dvě komory - rada mladších a rada starších, což podle pojmenování úplně nesedí. Do obou komor se totiž můžete dostat od pětadvaceti let, jen volba je trochu rozdílná. Do rady mladších volí rebelové, kteří jsou v táboře alespoň rok a je jim více než jednadvacet let. Volby poté probíhají každé tři roky. Členové rady starších poté musí mít nějaké vyznamenání - zásluhu na něco, prostě zkušenosti. Takového člověka poté může navrhnout a zvolit rada. Do rady starších se však volí jen v momentě, kdy nějaký člen z vlastní vůle odejde, zemře anebo je odvolán radou z Cambery.

Rada má na starosti soudy a schvalování akcí, kde je to ale ještě trochu složitější. K tomu později. Zbytek si vysvětlíme postupem času, pojďme se tedy blíže podívat na život rebela. To si rozdělíme na dvě skupiny.

OD NAROZENÍ

Pokud se rebel v táboře narodil, tak tady žije skoro normální život a je připravován na to se stát v budoucnosti rebelem. Ve vzdělávacím rebelském zařízení se učí číst, psát, počítat a biologii člověka spojenou s lékařstvím, jeho hlavním oborem se ale i tak pořád stávají tréninky.

Školu končí většinou v patnácti letech, dále se může zaměstnávat v nějakém oboru. Během následujících pěti let, od patnácti do dvaceti, je osoba většinou přizvána k bojům a má možnost jít do akce. Tady už záleží jen na jeho šikovnosti a tom, jak se prosadí - tady se stává povolaným rebelem.

Když dosáhne věku 21 let, dostává možnost stát jet do hlavního města, kde skládá přísahu a dostává speciální tetování jako znak, že patří k rebelům. Tak se stává právoplatným rebelem. Nebo se taky může rozhodnout, že se mu to nelíbí a pod přísahou mlčenlivosti může začít žít normální život. (tady je to ještě trochu složitější, ale nebudu vás tím zatěžovat.) 

NOVĚ

Pokud se člověk mezi rebely nenarodí, má před sebou třífázovou zkoušku, která jej může zařadit do normálního běhu tábora stejně jako narozené u rebelů. Taková osoba prvně musí zaujmout rebely žijící inkognito mezi normálními lidmi. Ať už nějakým svým veřejným projevem nebo bojem za svobodu, za práva a rovnost nebo podobně. Ti mu poté, aniž by si toho všimnul, předají zprávu, která obsahuje vysvětlení, nabídku přidat se k rebelům a popis trasy na místo setkání. Většinou je to jen náhodná srážka s kolemjdoucím, který vám nenápadně vhodí do tašky obálku, nebo podobně.

První část zkoušky člověk splní, pokud se dostaví na určené místo. Zde se setkává s trenérem, kterému musí složit první přísahu. Tak se dostane do prvního tábora, rebelské pobočky. Ta čítá většinou nějakých čtyřicet členů, z nichž pouze pár, kolem pěti, je právoplatnými rebely. Zbytek se skládá z nováčků, kteří zde trénují. Avšak tajemství je v tom, že celé toto se člověk dozvídá až v momentě, kdy je dostatečně okázalý, aby se přidal k nejbližšímu odboji. Doba, kterou na pobočce stráví, není nikterak určená, obvykle jsou to tak dva měsíce či víc.

Poté se tedy člověk dostane do odboje, kde se začleňuje do tréninků a celkového dění. V tomto momentě ještě netuší o nějakém větším městě či že existuje něco víc než odboj. Nováčci většinou začínají jako zásobovači či pomocníci ve všech oborech a až po nějaké době se mohou probojovat na místo povolaného rebela. Po dvou letech strávených v táboře, pokud je dost osvědčený a starší 20 let, dostává se do hlavního města Cambery, kde skládá druhou přísahu, dostává speciální tetování jako znak a stává se právoplatným rebelem.